Obrázek zvětšíte kliknutím. Zobrazí se vám ve zmenšené formě, takže když kliknete ještě jednou, bude v oroginální velikosti.
Plemena - A
Arabský plnokrevník
24. ledna 2009 v 12:15 | VereAchaltekinský kůň
26. července 2008 v 12:45 | VerčaAchaltekinský kůň
Historie
Pružný, dlouhý, a štíhlý achaltekinský kůň se považuje za
jedno z nejstarších čistokrevně chovaných plemen.
v Turkménii před více než 3000 lety a od počátku byl používán
turkménskými válečníky a později kubáňskými kozáky jako
válečný kůň. Zrodil se v poušti a má neuvěřitelnou schopnost
snášet horko a sucho.Tyto vlastosti se mohly plně rozvinout
jen díky tomu, že byl celou dobu chován zcela čistokrevně a do
chovu byli zařazováni pouze nejlepší jedinci. Achltekince připomínají
pouze turkomani z oblasti Íránu. Potomci těchto čistokrevných koní
použili ke zlepšení vlastností mnoha středoasijských plemen, ale
také koně trakénského, chovaného v polsku a Německu. Achaltekinský
kůň byl chován převážně v Turkmenistánu, ale v současnosti se jeho chov
velmi rozšířil.V hřebčíně Tersk na severu Kavkazu se nyní kmen
achaltekinců.
jedno z nejstarších čistokrevně chovaných plemen.
v Turkménii před více než 3000 lety a od počátku byl používán
turkménskými válečníky a později kubáňskými kozáky jako
válečný kůň. Zrodil se v poušti a má neuvěřitelnou schopnost
snášet horko a sucho.Tyto vlastosti se mohly plně rozvinout
jen díky tomu, že byl celou dobu chován zcela čistokrevně a do
chovu byli zařazováni pouze nejlepší jedinci. Achltekince připomínají
pouze turkomani z oblasti Íránu. Potomci těchto čistokrevných koní
použili ke zlepšení vlastností mnoha středoasijských plemen, ale
také koně trakénského, chovaného v polsku a Německu. Achaltekinský
kůň byl chován převážně v Turkmenistánu, ale v současnosti se jeho chov
velmi rozšířil.V hřebčíně Tersk na severu Kavkazu se nyní kmen
achaltekinců.
Charakteristika
Achaltekinskýkůň je zcela mimořádně odolné plemeno, ale jen
těžko ho lze přizpůsobit požadavkům moderního sportu, aniž by
se přitom ztratil své charakteristické vlastosti. Existují však
vyjímky, protože achaltekinci se mohou pochlubit zcela unikátním
přirozeným cvalem, při kterém doslova kloužou nad zemí bez nejmenšího
otřesu. Mají pověst tvrdohlavých, těžko zvladatelných koní, ale mnozí
z nich dokázali, že mohou být vynikajícími a poslušnými koňmi, což
dosvědčuje i vítězství v drezuře na olympijských hrách.
těžko ho lze přizpůsobit požadavkům moderního sportu, aniž by
se přitom ztratil své charakteristické vlastosti. Existují však
vyjímky, protože achaltekinci se mohou pochlubit zcela unikátním
přirozeným cvalem, při kterém doslova kloužou nad zemí bez nejmenšího
otřesu. Mají pověst tvrdohlavých, těžko zvladatelných koní, ale mnozí
z nich dokázali, že mohou být vynikajícími a poslušnými koňmi, což
dosvědčuje i vítězství v drezuře na olympijských hrách.
Vzhled
Achaltekinský kůň je velice zvláštní: je nápadný vysoko nasazeným
krkem a zvláště nesenou hlavou, takže hubu má výše než velice výrazný
kohoutek. Má strmou lopatku, mělký, poměrně úzký hrudník, dlouhé
válcovité tělo a rovnou, nízkou záď.ta se může zdát slabá, ale obvykle
je šlachovitá a silná.Hlava je jemně utvářena s velkýma očima, širokým
čelem, širokými nozdrami a dlouhýma, daleko od sebe posazenýma ušima.
Dlouhá svalnatá stehna způsobují, že se achaltekinci zdají nohatí a často
mají šlachovitýpostoj a sblížená hlezna. Kopyta jsou malá, zpravidla s
nízkými patkami, velice tvrdá. Hříva a ocas jsou velmi hedvábné a řídké.
Také srst je velice jemná a kůže tenká, což jsou typické znaky
pouštního koně.
krkem a zvláště nesenou hlavou, takže hubu má výše než velice výrazný
kohoutek. Má strmou lopatku, mělký, poměrně úzký hrudník, dlouhé
válcovité tělo a rovnou, nízkou záď.ta se může zdát slabá, ale obvykle
je šlachovitá a silná.Hlava je jemně utvářena s velkýma očima, širokým
čelem, širokými nozdrami a dlouhýma, daleko od sebe posazenýma ušima.
Dlouhá svalnatá stehna způsobují, že se achaltekinci zdají nohatí a často
mají šlachovitýpostoj a sblížená hlezna. Kopyta jsou malá, zpravidla s
nízkými patkami, velice tvrdá. Hříva a ocas jsou velmi hedvábné a řídké.
Také srst je velice jemná a kůže tenká, což jsou typické znaky
pouštního koně.
Zbarvení
Nejčastěji ryzáci, hnědáci, vraníci, plaváci a bělouši,
často s kovovým leskem.
často s kovovým leskem.
Výška v kohoutku
V průměru 15,2 pěsti tedy 157 cm
Využití
Achaltekinský kůň dobře závodí a dokáže překonat velké
vzdálenosti. V současné době se využívají na výstavách,
ale mohou být využiti i pro drezuru, parkur či cross country.
vzdálenosti. V současné době se využívají na výstavách,
ale mohou být využiti i pro drezuru, parkur či cross country.
Zdroj fotek tady !
Andaluský kůň
26. července 2008 v 12:31 | VerčaAndaluský kůň
Historie
Andaluský kůň, prastalé plemeno pocházející pocházející z jižního
Španělska, je potomkem koně iberského, kterého si tak vysoko
cenili staří Římané. Podobní koně jsou k vidění i na jeskynních
malbách z jižbího Španělska, datovaných do doby před 20 000 lety.
Během maurské okupace Iberského ostrova v 8. a 9. století se v
chovech uplatnili i koně arabští a berberští a výsledkem byl kůň,
vyhledávaný po celé Evropě až do konce 18. století. Čistotu chovu
udržovali hlavně mniši z kartuziánského kláštera Jerez de la Frontera,
kteří v roce 1476 speciálně k tomuto účelu postavili stáje. Vsoučasné
době je chov andaluských koní s velkou pečlivostí veden a kontrolován
v Seville, Córdobě a Granadě, kde vzkvétal již dlouhá léta předtím.
Andalusan měl značný vliv na chov mnoha plemen. Blízce příbuzní
jsou mu lusitánští koně a alter-real a původ lze od něj odvodit i u
mnoha dalších - lipicánů, starokladrubkých koní, Nonia i několik
plemen německých koní. Ve Velké Británii bychom krev
španělských koní nalezli u velškého koba, clevaldského hnědáka a
connemary, a stejně tak i u většiny amerických plemen.
Španělska, je potomkem koně iberského, kterého si tak vysoko
cenili staří Římané. Podobní koně jsou k vidění i na jeskynních
malbách z jižbího Španělska, datovaných do doby před 20 000 lety.
Během maurské okupace Iberského ostrova v 8. a 9. století se v
chovech uplatnili i koně arabští a berberští a výsledkem byl kůň,
vyhledávaný po celé Evropě až do konce 18. století. Čistotu chovu
udržovali hlavně mniši z kartuziánského kláštera Jerez de la Frontera,
kteří v roce 1476 speciálně k tomuto účelu postavili stáje. Vsoučasné
době je chov andaluských koní s velkou pečlivostí veden a kontrolován
v Seville, Córdobě a Granadě, kde vzkvétal již dlouhá léta předtím.
Andalusan měl značný vliv na chov mnoha plemen. Blízce příbuzní
jsou mu lusitánští koně a alter-real a původ lze od něj odvodit i u
mnoha dalších - lipicánů, starokladrubkých koní, Nonia i několik
plemen německých koní. Ve Velké Británii bychom krev
španělských koní nalezli u velškého koba, clevaldského hnědáka a
connemary, a stejně tak i u většiny amerických plemen.
Charakteristika
Andalusan je vznosný kůň, který na první pohled vypadá větší než ve
skutečnosti je. Chod má hrdý a prostorný, krok okázalý, rytmický, klus
vysoký, výbušný a houpoavý, kanter plynulý, ale houpavý, cval hladký.
Slučujev sobě hrdost a eleganci s jemností a poslušností.
skutečnosti je. Chod má hrdý a prostorný, krok okázalý, rytmický, klus
vysoký, výbušný a houpoavý, kanter plynulý, ale houpavý, cval hladký.
Slučujev sobě hrdost a eleganci s jemností a poslušností.
Vzhled
Výrazná hlava, často lehký klabonos, velké oči a široké nozdry. Záď oblá,
silná, ocas nízko nasazen. Nohy jsou čisté a štíhlé, kopyta velice tvrdá,
dobře přizpůsobená suchému a horkému podnebí. Hříva i ocas jsou
přirozeně zvlněné, neobyčejně bohaté a dlouhé.
silná, ocas nízko nasazen. Nohy jsou čisté a štíhlé, kopyta velice tvrdá,
dobře přizpůsobená suchému a horkému podnebí. Hříva i ocas jsou
přirozeně zvlněné, neobyčejně bohaté a dlouhé.
Zbarvení
Bělouš, často s tmavou hřívou a ocasem a příměsí jiné barvy. Vraníci jsou
vzácní, ale stále časteji se v chovu objevují hnědáci.
vzácní, ale stále časteji se v chovu objevují hnědáci.
Výška v kohoutku
V průměru 157 cm
Využití
Je slavný především tím, že vylepšuje vlastnosti jiných plemen. K
tomu používal hlavně v dřívějších dobách. Populární jsou také jeho
drezurní vystoupení vysoké školy a stále se používá i v býčích arenách
při koridě a při shánění dobytka.Ja velice oblíbeným jezdeckým
koněm, neustále také vzrůstá jeho obliba ve vozatajství.
tomu používal hlavně v dřívějších dobách. Populární jsou také jeho
drezurní vystoupení vysoké školy a stále se používá i v býčích arenách
při koridě a při shánění dobytka.Ja velice oblíbeným jezdeckým
koněm, neustále také vzrůstá jeho obliba ve vozatajství.
Anglický polokrevník
26. července 2008 v 12:08 | VerčaAnglický polokrevník ( A 1/ 2 )
Anglický polokrevník je kůň, který má nejméně 50% krve
Anglického plnokrevníka (A 1/1) Jedním z rodičů by tedy měl být A 1/1
a druhým může být jakékoliv teplokrevné plemeno. Dnes jsou ale za polokrevníky
často označováni i koně, kteří mají krev A 1/1 jen z 1/3. Původ plemene Anglického
polokrevníka se odvozuje od několika kmenů, jejichž zakladateli bylůi hřebci
Anglického plnokrevníka:
Furioso ( ten je nejznámější), Przedswit, Nort Star, Gidran a Star of Hannover.
V Čechách se ale tito koně dál křížili a potomci těchto kmenů se nazývali Anglickými
polokrevníky, i když podíl A 1/1 u nich často nedosahoval v páté generaci ani 1/3.
Typově podobnými ,, polokrevníky " jsou dnes i např. koně hannoverští, trakénští a
další ( tato plemena se nazývají většinou podle zemí ve kterých se chovají ), jejichž
přívlastek je ,, teplokrevník ". Když tedy narazíte např. na plemeno Holandského
teplokrevníka, jedná se o ,, polokrevného " koně ( tj. Má v sobě část krve A1/1 ).
Ale pozor! U těchto koní se nejedná o polokrevné plemeno, ale o polokrevný typ koně !
Anglického plnokrevníka (A 1/1) Jedním z rodičů by tedy měl být A 1/1
a druhým může být jakékoliv teplokrevné plemeno. Dnes jsou ale za polokrevníky
často označováni i koně, kteří mají krev A 1/1 jen z 1/3. Původ plemene Anglického
polokrevníka se odvozuje od několika kmenů, jejichž zakladateli bylůi hřebci
Anglického plnokrevníka:
Furioso ( ten je nejznámější), Przedswit, Nort Star, Gidran a Star of Hannover.
V Čechách se ale tito koně dál křížili a potomci těchto kmenů se nazývali Anglickými
polokrevníky, i když podíl A 1/1 u nich často nedosahoval v páté generaci ani 1/3.
Typově podobnými ,, polokrevníky " jsou dnes i např. koně hannoverští, trakénští a
další ( tato plemena se nazývají většinou podle zemí ve kterých se chovají ), jejichž
přívlastek je ,, teplokrevník ". Když tedy narazíte např. na plemeno Holandského
teplokrevníka, jedná se o ,, polokrevného " koně ( tj. Má v sobě část krve A1/1 ).
Ale pozor! U těchto koní se nejedná o polokrevné plemeno, ale o polokrevný typ koně !
Povaha
A1/2 je kůň inteligentní, ovladatelný a velmi přizpůsobivý. Je to všestranný kůň,
jež se dokáže vypořádat s mnoha úkoly.
jež se dokáže vypořádat s mnoha úkoly.
využití
Všestranně použitelný kůň, hodí se především na cross country, parkur a rekreaci, ale i na drezuru, i když nemá zcela dokonalé chody. Působí však velice elegantním dojmem.
Anglický plnokrevník
26. července 2008 v 11:34 | VerčaAnglický plnokrevník
Původ: původně Britské ostrovy
Popis: Nejtypičtějším rysem plnokrevníka je
jeho elegance a štíhlá stavba těla. Charakteristické
jsou dlouhé šikmé plece a silná záď. tento kůň má
extrémě dlouhé pánevní a stehenní kosti, což příznivě
ovlivňuje jeho značnou prostornost ve cvalu. Má oválný
a hluboký hrudník - ideální pro své silné plíce.
Kohoutekje výrazný, krk dlouhý a pěkně posazený.
Kůže plnokrevníka je velmi jemná a srst, hříva i ocas
jsou nádherně hedvábné a lesklé.
Využití: Nejčastěji dostihy, ale občas také parkur, drezura a military.
Charakteristika: ,,Senzibilní" je rozhodně slovo,
které nejlépe vystihuje povahu plnokrevníka.
Je to kůň poměrně dost nervózní a dokáže být i
hodně náladový. Na své okolí reaguje velmi citlivě.
Příliš jednotvárný trénink ho začne rychle nudit.
Toto nanejvýše výkonné zvíře potřebuje zkušenou
a trpělivou ruku.
Výška v kohoutku: Výška se liší podle linií chovu.
průměr se pohybuje kolem 160 cm v kohoutku.
Barva: Většinou hnědáci, v první řadě tmavý hnědáci,
ale častí jsou i ryzáci, bělouši a vraníci.
které nejlépe vystihuje povahu plnokrevníka.
Je to kůň poměrně dost nervózní a dokáže být i
hodně náladový. Na své okolí reaguje velmi citlivě.
Příliš jednotvárný trénink ho začne rychle nudit.
Toto nanejvýše výkonné zvíře potřebuje zkušenou
a trpělivou ruku.
Výška v kohoutku: Výška se liší podle linií chovu.
průměr se pohybuje kolem 160 cm v kohoutku.
Barva: Většinou hnědáci, v první řadě tmavý hnědáci,
ale častí jsou i ryzáci, bělouši a vraníci.









